HOSTINA V LETNÍ BOUŘI

nasycená touha třískla džbánem

opilé víno dalo ruce v klín

stůl se tvým pohledem prohýbal

hlas tvůj přetékal nocí

obehrané tóny zmlkly v křesle

sbíraný cín do oken vrážel

dlaní podepřel jsem stůl

a druhou smetl tvé zbytky do kapsy

           v cele kde usínáš

           teď na stráži sedím

           ještě pár záplat

           prasklý spár voskem zalévám

           jak socha s uraženou hlavou

           zdáš se trochu pohublá

           ale podoba je skoro táž

           jako tehdy v mé dílně

řekl jsi : vstaň - vstala jsem

řekl jsi : směj se - zněla jsem

řekl jsi : plač - začalo lít

řekl jsi : miluj - a byla jsem pryč